11. ročník Memoriálu Jiřího Bodejčka - MS Rusava
Ve dnech 2. – 3. 9. 2023 jsem byla pozvána jako rozhodčí na již 11. ročník Memoriálu Jiřího Bodejčka s udílením titulu CACT a res. CACT. Memoriál je složen z lesní zkoušky (LZ) a barvářské zkoušky (BZ) a je určen pro všechny zástupce plemene jezevčíků a teriérů.
(celá fotogalerie jednoho účastníka z řad korony Romana Rokyty zde, děkuji za souhlas k použítí v článku)
Já osobně jsem se tohoto Memoriálu nikdy jako vůdce bohužel nezúčastnila, ale slyšela jsem o něm velké množství pozitivních ohlasů. Byla jsem proto velmi poctěna a vděčná za příležitost účastnit se alespoň v roli rozhodčí. Druhá skutečnost, která zvyšovala mé očekávání, byla zcela nová lokalita konání, a to honitba MS Rusava, rozprostírající se uprostřed nádherného Přírodního parku Hostýnské vrchy.
V sobotu v brzkých ranních hodinách jsem se potkala se všemi kolegy rozhodčími u myslivecké chaty a ti mladší/zdatnější z nás se hned vydali do honitby k nakapání pobarvených stopních drah. Při návratu na chatu se zde již nacházela většina vůdců se svými čtyřnohými svěřenci. Po poradě rozhodčích v čele s vrchním Vráťou Dvořákem, při které jsem zvládla i vynikající snídani, mohl Memoriál začít slavnostním nástupem.
Na něm se nám potkalo 16 psů – 13 standardních jezevčíků (11 drsnosrstých a 2 hladkosrstí), 1 border teriér a 2 zástupci ne tak často vídaných irských teriérů. Po vylosování čísel byli přítomní vůdci rozděleni hned do pěti skupin, kde první dvě skupiny šly jako první absolvovat barvy a další se věnovaly lesním a drobným disciplínám.
Musím zde na rovinu říci, že již při ranním kapání pobarvených stop jsem pochopila, že místní podmínky nejsou skutečně pro každého. Bylo mi také jasné, proč jako rozhodčí na barvy jdou ti mladší/fyzicky zdatnější z nás a nejsme pouze v nezbytné dvojici, ale rovnou ve třech. Snadné to ale neměli ani ti, co se vydali na lesní disciplíny.
Jak už to tak bývá, ani naši věrní čtyřnozí lovečtí kamarádi nejsou stroje a první den nakonec dokončilo z různých důvodů „pouze“ 12 pejsků (7 psů v I. ceně, 3 psi v II. ceně a 2 psi v III. ceně). První den byl ukončen vyhlášením prvních 3. míst na LZ a také nejlepší práce na pobarvené stopě toho dne, kterou získal pes Baileys z Vondrova chovu.
První den nám ale také příroda ukázala, jaká umí být. Jednalo se o nešťastnou událost, kdy jednoho drsnosrstého jezevčíka napadly divoké vosy a ten musel být urgentně převezen k veterináři. Naštěstí ještě před slavnostním ukončením prvního dne jsme obdrželi zprávu, že pejsek bude v pořádku a při troše štěstí a velké kopě odpočinku se dostaví na druhý den Memoriálu (což jsme si všichni oddechli).
Druhý den se na nástupu objevil v plné síle nejen výše zmiňovaný jezevčík, ale také dva vůdci navíc, kterým bylo díky uvolněným místům umožněno odejít si pouze barvářské zkoušky. Jednalo se o trpasličího drsnosrstého jezevčíka a „věřte nebo ne“, o baseta. Tentokráte byli vůdci rozděleni do tří skupin, kde první dvě šly opět plnit disciplínu dosled na pobarvené stopě, třetí pak drobné disciplíny vodění a odložení.
I druhý den se všem nedařilo tak, jak by si asi přáli. Každý z nás, kdo kdy vedl na loveckých zkouškách, ale ví, že je to vždy trochu i o štěstí a náhodě. Celkově došlo BZ 16 pejsků z 18 (9 psů v I.ceně, 4 psi v II.ceně, 3 psi v III.ceně).
Já sama mohu říci, že mě i kolegu rozhodčího Milana Nováka (s nímž jsem oba dva dny s radostí posuzovala) potěšilo, když si jeden nejmenovaný mladý vůdce vzal k srdci naše rady. Díky tomu se mu povedlo nejen získat pro svého pejska Dextra od Jana Huberta loveckou upotřebitelnost, ale také získat ocenění „nejlepší barva dne“.
Celkovým vítězem Memoriálu a titul CACT získal oprávněně vůdce Jiří Šimek se svým jezevčíkem drsnosrstým standard Argem od Velké višně. Na druhém místě se umístil a titul res. CACT získal vůdce Jiří Bureš, taktéž s jezevčíkem drsnosrstým standard, fenkou Dorkou z Pumberek. Třetí místo pak bohužel již bez titulu připadlo vůdkyni Zuzaně Matějkové, opět s jezevčíkem drsnosrstým standard. Titul CACT ovšem připadl také vůdci Vladimíru Lysému s jeho psem – jezevčíkem hladkosrstým standart Enzem od Kutilky, který se umístil na čtvrtém místě, ovšem oba dva dny v I. ceně.
Organizátoři nachystali vše na výbornou a nutno říci, že zejména barvy prověřily fyzickou zdatnost nejednoho vůdce, o nás rozhodčích nemluvě. Krásnou změnou oproti tradičním pohárům byly na fotce zachycené plakety pro tři nejlepší v celkovém pořadí Memoriálu.
Úžasnou a tu pravou mysliveckou atmosféru nejen nástupu, ale také úspěšně dokončeného dosledu, nám vytvořila dvojice mladých a troufám si říci velmi talentovaných trubačů z SLŠ Hranice.
S velikou péčí bylo postaráno nejen o všechny přítomné vůdce, jejich psy a rozhodčí, ale také o ty, co se přišli na Memoriál třeba jen podívat. Místní MS Rusava potvrdilo starou pravdu, že když se chce, i s „malou kapelou jde udělat hodně muziky“. Pohostinnost, vynikající kuchyně, usměvavé a vždy ochotné dámy „za barem“ (pravda někdy i páni) vytvořili i v tomto civilizací ještě stále alespoň trochu zapomenutém koutě republiky neopakovatelnou atmosféru. Já za sebe si jako zúčastněný rozhodčí troufám říci, že bez toho by to i při sebelepších výkonů psů a jejich vůdců nebyla ta pravá vrcholná kynologická akce.
Výsledky jednotlivých dnů LZ, BZ
(sepsala Kateřina Čudková)